Převrácená učebna: hodnocení využití digitalizovaných přednášek

Jan Činčera

Ověřování v PS 2020/2021:

• Pro výuku kurzů Environmentální výchova na FF Masarykovy univerzity, denní a dálkové studium pedagogiky

Použitá metoda:

• S předstihem před výukou: Zadání přednášek a výzva k formulaci otázek (do Poznámkového bloku). Těsně před výukou jsem rozdělil otázky do čtyř skupin pro navazující práci.
• Při výuce: Rozdělení otázek do čtyř skupin. Studenti si vybírají skupinu, jakou chtějí a diskutují o otázkách, pak společně sdílí a diskutují s ostatními, já jsem řídil diskusi, propojoval a komentoval.
• Zadání aplikačního úkolu do skupin (rozbor programu či programů, hledání vhodných a problematických postupů). V rámci výuky jsem např. studentům zadal rozbor programu „Sucho“.
• Prezentace práce skupin, společná diskuse. Ve zbývajícím čase jsem zodpověděl 2-3 faktografické dotazy.
• Reflexe

Poznámka:

• Přednášky byly v průběhu semestru postupně digitalizovány. Z tohoto důvodu byla při výuce využita kombinace starších přednášek (bez videa) s novými (s videem a přepracovaným obsahem).

Respondenti:

• 10 studentů dálkového studia
• 10 studentů denního studia

Pozorování

• Model práce byl pro studenty zřejmě nový. Před první hodinou převrácené učebny neměli (denní studenti) připravené otázky (část z nich patrně neviděla ani zadaná videa, přestože byli upozorněni na prvním setkání a týden předem e-mailem). Bylo proto nutné nechat na začátku krátký čas na přípravu otázek po skupinách. Na další setkání se studenti připravili již lépe.
• Někteří studenti nechápali, že jejich úkolem je formulovat otázky k environmentální výchově a ptali se na témata související široce s životním prostředím (např. názor na znečištění Bečvy, zásady správného třídění, atd.).
• Některé otázky odrážely spíše zjednodušené vnímání problematiky (např. Proč při environmentální výchově potřebujeme aktivní zapojení žáka? „Jste schopni při výuce o EV předat všechny cíle EV a ovlivnit tak žáky?“)
• Jiné otázky byly naopak velmi podnětné pro navazující práci v hodině (např. „Mají technologie nutně negativní vliv na pobyt dětí v přírodě?“ „Jak vést chlapce k tomu, aby byli stejně environmentálně senzitivní jako dívky? „Myslíte, že ukazovat dětem ve filmech/knihách/aplikacích zničenou přírodu než krásnou je účinnější způsob vedení k senzitivitě?“ „Podle M. Saneryho může EV u žáků způsobovat „strach z temné budoucnosti“. Máte zkušenosti, že by se takový strach u žáků opravdu objevoval? Jak se to projevovalo?“ „Mluvil jste o Problému dvou klobouků – prolínají se (a případně do jaké míry) dle Vašeho mínění tyto role – aktivista a učitel – v praxi?“). Osvědčilo se poděkovat, ale nezabývat se otázkami mimo rámec kurzu, dále rozdělit otázky na faktografické, které jsem ve zbývajícím čase komentoval sám, a názorové, které měli diskutovat studenti.
• Role aplikačního úkolu se ukázala jako zásadní pro propojení teorie s praxí. Zde docházelo k možným konceptuálním posunům. Ty se ukázaly např. ve zjištěních typu „použití aktivních metod samo o sobě nezaručuje úspěch“, „při hledání vhodných aktivit je třeba začít úvahou o cílích“, „hlavním úkolem environmentální výchovy není šíření informací o problémech, ale rozvoj kompetencí k jejich řešení“, „krátké výukové bloky nejsou řešení a mnohdy jsou kontraproduktivní“ atd.
• Pro účinnější konceptuální posun tento semestr velmi chyběla možnost reflektovaného náslechu programu a metodická, terénní část semináře.
• Celkově i tak model umožnil v mnohem větší míře, než dříve, otevřít zásadní otázky (v.) a s nimi související možnost konceptuální změny v pohledu studentů na environmentální výchovu.

Studentské hodnocení

Co byste pro zpracování digitálních přednášek či pro práci s nimi doporučili?

dobrý počítač a internet 🙂
Použití příkladů, multimediální obsah
Přednášky hodnotím jako užitečné (nic lepšího asi nelze v současné době poskytnout), ale „živou“ přednášku to z mého pohledu nenahradí. Chybí mi fyzický kontakt, který mě více nutí udržet pozornost.
Více se mi líbily prezentace, na kterých byl nejen hlas, ale i video autora. Doporučila bych tedy využití spíše zakomponování videa než pouze hlasu. (Vím, že pouhé nahrání hlasu v prezentaci bylo jen jednou, je to jen doporučení). Jinak zpracování prezentace bylo super a rozhodně byly užitečné.
Nemám co bych dodala, přednášky mi přijdou velmi dobře zpracované.
Nemám co vytknout, přednášky byly přínosné a dobře zpracované. 🙂
Nemám co vytknout 🙂
Celkové zpracování bylo velice pěkné.

Závěr

• Využití převrácené učebny je rozhodně nosný model, na který postupně převedu všechnu svoji výuku.
• Samotné digitalizované přednášky nejsou ale jediným předpokladem úspěchu. Klíčové je jejich zakomponování do celku, tj. propojení s diskusí, aplikačními příklady a zajištěním přímé zkušenosti studentů.
• Hlavní bariérou je nezkušenost studentů s metodou, která může působit problémy na začátku.
• Novými příležitostmi je kromě dalšího promyšlení celkového kontextu také zařazení dalších technických prvků (např. propojení s video sekvencemi z programů).